Akademicky zaměřený

Kombinované studium

3 roky

doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D.

Předseda :
doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D.
Člen interní :
doc. Mgr. Renata Komendová, Ph.D.
prof. Ing. Jozef Krajčovič, Ph.D.
doc. Mgr. Michaela Vašinová Galiová, Ph.D.
prof. Ing. Vladimír Adamec, CSc.
prof. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D.
Člen externí :
Ing. Michal Šubrt

Cílem studia je výchova absolventů, kteří získávají dobrý teoretický ale i praktický základ ze všech základních chemických a pokročilých analytických a environmentálních disciplín a technologií. Obsah studia vychází z aplikace soudobých poznatků a metod tvůrčí činnosti v rámci vzdělávací oblasti environmentální a analytické chemie, chemických a environmentálních technologií a forenzní environmentalistiky. Cílem je tedy připravit budoucí absolventy v maximální míře do relevantního a konkurenceschopného prostředí nebo pro pokračování v navazujícím magisterském studiu.
Studijní program Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie nahrazuje předcházející studijní program Chemie a technologie ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že na garantujícím ústavu došlo v posledních letech k významným personálním změnám a ústav začal spolupracovat intenzivněji s Ústavem soudního inženýrství a dalšími institucemi, došlo i k malé změně konceptu výuky v bakalářském studiu, reorganizaci a doplnění chybějících předmětů a lepší a logičtější návaznosti v navazujícím studiu.
Bakalářské studium ve studijním programu program Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie poskytuje zejména výborný základ a ucelené vysokoškolské vzdělání v oblastech zaměřených na ochranu životního prostředí s přesahem do mezioborových disciplín. Studenti získávají během studia teoretické znalosti a praktické dovednosti zejména v analytické chemii a oblastech zaměřených na pochopení environmentálních procesů a chemických technologií. Dále získají přehled o strategiích pro analýzu složek životního prostředí, legislativě a nástrojích umožňujících možnosti jejich nápravy v oblasti environmentálních technologií. Navíc studenti získají i informace o moderních nástrojích a metodách forenzní environmentalistiky a chemie. Obsah studia v jednotlivých předmětech je koncipován tak, aby byl plně v souladu se stanovenými cíli studia a uvedeným profilem absolventa.
První rok vysokoškolského studia se zaměřuje především na matematicko-fyzikální a chemické základy nevyhnutelné pro další studium. Již v prvním roce se ale postupně seznamují s vědeckými disciplínami souvisejícími s ochranou životního prostředí v předmětu „Ekologie“, a vlivu prostředí na člověka v předmětu „Obecná toxikologie“, které jsou důležité pro další studium v oblasti forenzní environmentalistiky a environmetální chemie.
Druhý rok studia je vyplněn předměty, které teoreticky i prakticky přibližují základní profilaci budoucího absolventa. Značná pozornost se věnuje předmětům, které bude student potřebovat pro svoji profilaci, a to „Organická chemie“ a především „Analytická chemie I a II“. Do druhého ročníku je zařazen i stěžejní předmět „Environmentální chemie a technologie“, který je důležitým základem pro další environmentální disciplíny vyučované ve třetím ročníku (tj. Hydrochemie a analýza vody, Geologie a analytická geochemie, a Chemie a analýza ovzduší). Student také získá znalosti v základních předmětech „Fyzikální chemie I a II“ a „Biochemie I“.
Značná část studia třetího ročníku je věnována předmětům pro rozšíření základních poznatků z předmětů „Organická chemie“ a „Analytická chemie I a II“ a získání znalostí a dovedností v oblasti aplikované analytické („Analytické metody v praxi“) a environmentální chemie („Ekotoxikologie“, „Chemické látky v životním prostředí“) nebo jejich kombinace („Hydrochemie a analýza vody“, „Geologie a analytická geochemie“ a „Chemie a analýza ovzduší“). Mezi předměty, které přemosťují znalosti organické, analytické a environmentální chemie a slučují je s legislativou a metodami pro stanovení škod na životním prostředí patří „Forenzní enviromentalistika a chemie“, a „Chemická a environmentální legislativa“. Tato kombinace studentovi umožní pochopit metody systematického a vědeckého hodnocení fyzikálních, chemických a historických informací o zdrojích kontaminujících látek, a naučit jej legislativní rámec této problematiky. Třetí rok vysokoškolského studia je také zaměřen na získání znalostí v oblasti chemických technologií, které jsou nezbytné pro pochopení souvislostí mezí současnými problémy životního prostředí (hlavně kontaminace) a chemickým průmyslem a jejich právní úpravou. Jak je patrné, důraz je kladen na analýzu vodních i terestrických ekosystémů stejně tak i na atmosféru, což je v souladu s poznatky International Society of Environmental Forensics (ISEF).
Nedílnou součástí studia je i vypracování bakalářské práce, při které je student veden k samostatnému přístupu ve zvolené problematice pod vedením zkušených školitelů. Student zpracovává téma jak po stránce teoretické, tak i experimentální. Práce pak může sloužit jako platforma pro navazující magisterské studium.
Během celého studia mohou studenti navštěvovat volitelné předměty, mezi něž patří tělesná výchova a výuka jazyků.
Obsah studia je tedy v souladu s profilem absolventa, který má teoretické i praktické zkušenosti s analytickou, environmentální a forenzní chemií a environmentalistikou a chemickými technologiemi.

Absolventi prvního stupně chemicko-technologického studijního programu „Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie“ získávají titul bakalář (Bc.) a jsou vybaveni celým portfoliem znalostí pro praxi nebo navazující magisterské studium. Základní filozofií studijního programu je vychovat absolventa, bakaláře, který bude mít široké teoretické a praktické znalosti analytické chemie, procesů ve složkách životního prostředí, chemické technologie a legislativy, a proto bude umět aplikovat principy a metody analytické chemie jak na environmentální problémy, tak i na problémy spojené s technickou praxí.
Vycházíme z konceptů forenzní environmentalistiky a chemie, jejímž cílem je snaha o propojení znalostí procesů v životním prostředí a chemických technologií, analytických postupů a práva. Forenzní environmentalistika je definována jako „systematické a vědecké hodnocení fyzikálních, chemických a historických informací, za účelem rozvoje vědecky obhajitelných a právních případů, kde se jedná o zdroje kontaminujících látek, unikajících do životního prostředí“. Výsledkem má tedy být nejen identifikace zdroje kontaminace, koncentrace, ale i prognózy dalšího vývoje a případná sanační technologická opatření, což usnadňuje vytvoření znaleckých posudků ve věcech škody na majetku a složkách životního prostředí, jejich rozsahu, výši újmy, hodnocení a odhalování odpovědnosti a škod. Nástroji forenzní environmentalistiky jsou tedy znalosti složek životního prostředí, chemických technologií, analytické metody, testy ekotoxicity a legislativa. Navrhovaný studijní program tedy proto klade důraz na znalosti obecné a technické chemie a chemické analýzy, forenzní environmentalistiky a environmentální chemie. Zatímco chemická analýza se zaměřuje na zkoumání přítomnosti a koncentrace látek v různých matricích, environmentální chemie pak jejich dopad na životní prostředí a transformaci, forenzní environmentalistika pak řeší příčiny, legislativní rámec a analyzuje případná rizika. Řešení je pak v aplikaci environmentálních technologií. Vzhledem k tomu, že mezi největší zdroje kontaminantů a rizik patří chemický průmysl, je vzdělání doplněno o znalosti chemických technologií a výrob. Na tvorbě studijního programu se kromě Ústavu soudního inženýrství VUT podílelo také Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor kriminalistické techniky a expertiz.

Odborné znalosti absolventa lze tedy shrnout takto:
Absolvent má široké základní teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti obecné, anorganické, organické, fyzikální a analytické chemie a chemické technologie, zná koncepty a metody analytické a forenzní praxe. Tyto znalosti jsou podpořeny znalostí matematiky, fyziky a výpočetní techniky. Absolvent rozumí možnostem, podmínkám a omezením využití poznaných teorií, konceptů a metod v odborné praxi, se zaměřením na oblast chemie a životního prostředí. Absolvent disponuje širokým spektrem jak přírodovědných, tak všeobecných chemicko-technologických znalostí, které jsou předpokladem buď jeho uplatnění jako bakaláře v praxi (viz. vymezení uplatnění absolventů 2.7) nebo pro další oborovou specializaci v oblasti pokročilé environmetální chemie, environmentální analýzy, chemického inženýrství případně soudního inženýrství.

Odborné dovednosti absolventa lze definovat takto:
Absolvent je schopen s využitím nabytých odborných znalostí řešit problémy daného oboru. Absolvent chápe souvislosti mezi strukturou látek a jejich vlastnostmi, vlivem na životní prostředí a jejich toxicitou, akumulaci a transport, umí aplikovat základní i pokročilejší analytické postupy a metody pro získání experimentálních dat a také umí rámcově navrhovat technologická řešení environmentálních problémů. Absolvent je tedy schopen teoretické vědomosti aplikovat i na technologické problémy, dokáže se rychle adaptovat do různých provozů a laboratoří. Ovládá základní a některé pokročilé přístrojové techniky a softwarové prostředí. Absolvent je schopen komunikovat a pracovat v týmu a kombinovat výstupy z různých zdrojů. Umí vyhodnotit úroveň znečištění životního prostředí, odhadnout environmentální rizika, různé parametry a (bio) ukazatele a zná aktuální environmentální legislativu.
Absolvent dokáže vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro vyřešení daného problému, samostatně pracovat i s cizojazyčnými literárními zdroji, samostatně vyhodnocovat a zpracovávat změřená data, aplikovat statistické metody pro zpracování dat, formulovat závěry a vypracovat odbornou práci většího rozsahu. To znamená, že absolvent má znalosti i praktické zkušenosti s postupy využitelnými v daném oboru v široké praxi.

Obecné způsobilosti absolventa lze popsat následovně:
Absolvent je schopen získané poznatky ústně prezentovat, a to i v anglickém jazyce. Získané vzdělání je důležité pro širší chápání environmentálních problémů a trvale udržitelného rozvoje, environmentální legislativy a tím tedy pro budoucí uplatnění v environmentálně, chemicky a technologicky orientovaných odvětvích jak v podnikatelské sféře, tak i ve státní a veřejné správě, zdravotnictví, farmacii a potravinářství, ale i v řídících funkcích tuzemských nebo zahraničních organizací.
Absolvent je schopen samostatně a zodpovědně rozhodovat v dané oblasti jak v závislosti na měnících se souvislostech, tak i s přihlédnutím k širšímu společenskému a etickému rozměru. S teoretickými poznatky a praktickými zkušenostmi je schopen řešit situace i v jen částečně známých souvislostech na základě rámcového zadání. Je schopen koordinovat činnost v týmu a nést zodpovědnost za získané výsledky. V neposlední řadě je schopen srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborné i laické veřejnosti zjištěné poznatky a navrhovat řešení.

Absolventi studijního programu „Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie“ najdou uplatnění v různých orgánech státní správy (orgány ochrany přírody v ČR i v EU, policie ČR, ministerstva), případně v nejrůznějších laboratořích zabývajících se stopovou analýzou škodlivin ve všech složkách životního prostředí a v potravních řetězcích, dále v rozvíjejícím se průmyslu ochrany životního prostředí a ve všech ostatních oborech průmyslu i zemědělství, a to ve funkcích ekologů, poradců pro stavební a územní rozvoj, vodohospodářů a specialistů pro problematiku environmentální legislativy. Interdisciplinární charakter programu nabízí možnosti uplatnění v konzultačních službách nebo na pozici koordinátorů ve firmách zabývajících se chemickou analýzou a ochranou životního prostředí. Rovněž najdou své uplatnění v akreditovaných a auditovaných laboratořích chemie a technologie ochrany životního prostředí a ve výzkumných a vzdělávacích institucích zaměřených na tuto oblast. Kromě toho budou schopni zastávat funkce manažerů jakosti podle ISO EN pro environmentální oblast a budou schopni zpracovávat studie EIA (vliv stavby na životní prostředí) podle platné legislativy. Absolventi se též mohou uplatnit jako techničtí pracovníci v laboratořích, projekčních kancelářích či konzultačních společnostech.

Studijní plán v bakalářském studiu je rozvržen do šesti semestrů, ve třech akademických rocích. Je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností.
Studijní předměty jsou hodnoceny kredity podle ECTS. Kredity vyjadřují zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho úspěšném ukončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky za podmínek daných Studijním a zkušebním řádem VUT, vnitřní normou Pravidla pro organizaci studia na FCH a skladbou a obsahem individuálně stanovených v každém předmětu.
V bakalářském studijním programu Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie musí student získat minimálně 180 kreditů ve stanovené kreditové skladbě:
171 kreditů v povinných (P) předmětech,
5 – 15 kreditů ve skupině povinně volitelných (PVA) předmětů,
2 – 14 kreditů ve skupině povinně volitelných (PVB) předmětů.
Studijní plán je sestaven tak, aby studenti každý akademický rok mohli získat alespoň 60 kreditů z P a PV předmětů. Minimální počet kreditů nutných pro pokračování ve studiu je v každém roce minimálně 40 kreditů z P a PV předmětů (35 v kombinované formě studia). Kredity za uznané předměty a kredity za volitelné (V) předměty se pro posouzení této podmínky nezapočítávají. V 1. ročníku bakalářského studia je navíc stanoven minimální počet kreditů za 1. semestr. Pro pokračování ve studiu musí student za 1. semestr získat alespoň 13 kreditů z povinných předmětů.
Povinné předměty absolvuje student zpravidla v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, je mu automaticky zapsán v následujícím akademickém roce jako opakovaný. Každý předmět přitom lze opakovat pouze jednou. V případě neabsolvování opakovaného povinného předmětu je studentovi studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) Zákona o VŠ.
Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do dvou skupin. Povinně volitelné předměty profilujícího základu (PVA) jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů. Povinně volitelné (PVB) předměty jsou další odborné předměty zařazené z nabídek ústavů FCH VUT. Jejich úkolem je rozšířit všeobecné odborné znalosti studentů.
PV předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky studijního plánu při respektování pravidel pro jejich výběr uvedených při registraci. Při výběru těchto předmětů se student řídí svými odbornými zájmy a obsahem předmětů, který je zveřejněn v Informačním systému FCH VUT. Neabsolvuje-li student PV předmět, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu.
V rámci bakalářského studia je studentům nabídnuta výuka angličtiny v rozsahu 2 hodin týdně po dobu 4 semestrů. Angličtina je vyučována od letního semestru 1. ročníku bakalářského studia. Během 1. semestru každý student absolvuje elektronický rozřazovací test, který je studentům ve stanoveném období zpřístupněn v IS STUDIS; pokyny k vykonání testu jsou vždy s předstihem zveřejněny. Dle výsledku dosaženého v elektronickém rozřazovacím testu je studentům do 2. semestru zapsán předmět Angličtina pro chemiky I–III s příslušnou pokročilostí. Jedná se o volitelné předměty, které studenty v podstatné míře připraví na povinnou zkoušku z angličtiny na úrovni B2. Touto zkouškou je uzavřen následující povinný předmět Angličtina pro chemiky IV (B2), zaměřený na potřeby absolventů v praxi. Studenti, kteří by chtěli své jazykové schopnosti dále rozvíjet, mají možnost absolvovat navíc volitelné předměty Anglická konverzace a Angličtina C1.
Během celého studia mohou studenti navštěvovat další volitelné předměty, mezi něž patří tělesná výchova a tzv. svobodné předměty (předměty nabízené jinými fakultami VUT pro rozšíření všeobecných znalostí). Předměty si volí student sám z nabídky zveřejněné ve stanoveném období v informačním systému VUT a může je absolvovat v libovolném ročníku nebo semestru bakalářského studia. Volitelné předměty absolvuje student nad rámec studia, kredity za tyto předměty se tedy nezapočítávají do minimálního počtu 180 kreditů za studium, ani do minima stanoveného pro pokračování ve studiu po 1. semestru, respektive pro ukončení příslušného akademického roku.

Podmínkou přijetí ke studiu je potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke studiu. Studium je spojeno s prací v chemických a technologických laboratořích, kde mají studenti přístup k široké škále chemických látek, manipulují a přicházejí do přímého kontaktu s nimi. V rámci laboratorní praxe může být ohroženo nejen zdraví studenta, ale může být i studentem ohroženo zdraví ostatních osob. Proto se při posuzování zdravotní způsobilosti přihlíží kromě obecné zdravotní způsobilosti též k nemocem a chorobným stavům, které mohou být kontraindikací pro práci s chemickými látkami, případně představují pro tuto práci určitá omezení. Více informací o specifikaci nemocí a chorob je zveřejněno v elektronické přihlášce.
Uchazeči o studium a studenti se specifickými potřebami se mohou obrátit na Poradenské centrum VUT Alfons https://alfons.vutbr.cz/.

Absolventi mohou pokračovat studiem navazujícího magisterského studijního programu.