Koronavirové jaro na Fakultě chemické
1500 litrů dezinfekce, 40 dobrovolníků a 1668 hodin práce na štítech, další vyvíjeli respirátory anebo roušky. Ani v době omezeného provozu během jarních měsíců se na fakultě nezahálelo.
Výroba dezinfekce
Chemické školy začaly velmi brzy dle možností vyrábět dezinfekci a nejinak tomu bylo i u nás. K této činnosti však bylo třeba sehnat potřebná povolení, což nějaký čas trvalo. Přesto se nakonec zadařilo a fakulta obdržela povolení vyrábět dezinfekci pro potřeby univerzity, organizačních složek státu, kraje, měst, obcí a jejich příspěvkových organizací. Ihned poté, 25. března, byla zahájena výroba prvních várek, pro které si přijeli policisté z Městské policie Brno a hasiči ze Žebětína. Dezinfekce byla dále poskytnuta darem různým domovům pro seniory v regionu, obcím, Fakultní nemocnici Brno a mnoha dalším zdravotnickým zařízením a organizacím. Část vyrobené dezinfekce byla použita pro potřeby fakulty, pro správu Kolejí a menz VUT i ostatní fakulty a součásti VUT.
Na výrobě dezinfekce se podílí stálá pětičlenná skupina pod vedením Tomáše Opravila. Celkem doposud vyrobili téměř 1500 litrů dezinfekčního roztoku. Výroba dezinfekce zatím nebyla ukončena a probíhá i nadále; nyní však, vzhledem k tomu, že trh je již dostatečně zásoben, je produkce dezinfekce určena primárně pro potřeby VUT. 
Čelní štíty
Fakulta chemická byla první z fakult vysokých škol, která začala s výrobou čelních štítů na vstřikovacím lisu. Začátkem měsíce dubna 2020 sem byla přesunuta výroba štítů z FabLabu, kde je do té doby tiskli na 3D tiskárnách. Zde je na místě zmínit, že nebýt spolupráce soukromých firem a elánu jednotlivců, realizovat zahájení výroby v tak rekordně krátkém čase by šlo jen stěží. Forma pro vstřikovací lis na čelenky z polypropylenu a vyztužení spodní strany štítu byla vyrobena ve spolupráci s brněnskou firmou ACAM Solution a produkce čelních štítů se tak díky tomu mohla mnohonásobně urychlit. Doba jednoho výrobního cyklu na našem vstřikolisu je totiž pouhých 16 vteřin, oproti tomu jeden díl se na 3D tiskárně tiskne několik hodin. 
Konstrukci formy zajistila konstrukční kancelář Roman Maliha z Pardubic, samotnou formu pak vyrobila společnost Nejkov Bojkovice. Do přípravy výroby či dodávky surovin se zapojily i další soukromé firmy jako Arburg, s.r.o., která poskytla technickou podporu dodavatele vstřikolisů. Všem, stejně jako nadšencům v čele s Luďkem Žaludem z Ceitecu a Tomášem Mejzlíkem z Fablabu, bez nichž by to prostě nešlo, stejně jako mnoha ostatním, patří velké poděkování.
Koordinátorem výroby štítů na Fakultě chemické byl i v tomto případě Tomáš Opravil. Hlavní zásluhu na zprovoznění vstřikovacího lisu má František Kučera, který pak spolu s Jozefem Petrušem výrobu na vstřikovacím lisu v laboratořích makromolekulární chemie a technologie zpracování polymerů Ústavu chemie materiálů dozorovali a také byli po celou dobu operativně k dispozici na telefonu.
„Koncem března se rozhodlo, že se bude výroba realizovat na vstřikovacím lisu; zavedení výroby následně zabralo celkem deset dní, přičemž jindy trvá několik měsíců. Musím tedy na prvním místě ocenit nasazení všech zúčastněných a spolupracujících firem, díky kterému mohlo dojít k velmi rychlému nastartování výroby. Formu přivezli z nástrojárny Nejkov jednoho dne v devět večer, do půlnoci jsme vše dávali dohromady, druhý den jsme seřídili a začalo se vyrábět. Kdybychom všechno dělali sami, trvalo by to mnohem déle,“ řekl František Kučera. O dodání ozonizátoru pro dezinfekci a zaškolení dobrovolníků na práci s ním se zase postaral František Krčma z Ústavu fyzikální a spotřební chemie.
Celkově bylo na FCH zkompletováno a vyexpedováno 34 897 kusů štítů, které zamířily distribučním systémem přes CEITEC do celé ČR, převážná část do Jihomoravského kraje. Všichni, kdo štíty potřebovali, mohli objednávat přes rezervační systém na webu FabLabu. Nedaleké Technické muzeum přispělo kusem práce na čištění nařezaných plexiskel, které připravovali dobrovolníci ve FabLabu, později i v Industře. Množství dalších dobrovolníků se pak podílelo na distribuci.
„Pracovalo se, jak bylo potřeba a operativně podle toho, zda byl zrovna k dispozici všechen materiál. Většina výroby probíhala na dvě směny – ranní a odpolední, někdy pracovala jedna směna denně. Koordinace práce nebyla jednoduchá. Výroba na vstřikovacím lisu byla sice velmi rychlá, kompletaci ale často brzdilo čekání na dodávky plexiskel a gumiček,“ podotkl Tomáš Opravil. 
Polypropylen, ze kterého se čelenky lisují, je lehce dostupný materiál a s jeho zajištěním nebyl problém. Horší to bylo právě s gumičkami. Pro výrobu posledních 12–14 tisíc kusů čelních štítů se musely již nakoupit obyčejné gumy, které dobrovolníci ručně zatavovali a děrovali, což bylo zdlouhavé a pracné. Zde opět pomohli dobrovolníci kolem iniciativy Chcipomoct.cz. V případě, že by nastala potřeba začít znovu štíty vyrábět, uvažuje se o zhotovení formy pro vstřikovací lis i na gumičky, které by se lisovaly již s otvory a výroba by se tak dále urychlila.
Klíčoví pro koordinaci práce ve výrobě štítů byli kromě Tomáše Opravila jako hlavního lídra i čtyři vedoucí dílen: dva mistři – Jiří Švec a Jiří Smilek – na výrobě a kompletaci, každý měl na směně vždy pět pomocníků. Další dva mistři – Silvestr Figalla, Miroslav Černý – se střídali na vstřikovacím lisu, každý z nich měl k sobě vždy pomocníka na stříhání. Do výroby se zapojili jak zaměstnanci fakulty, tak i mnozí studenti z řad doktorandů.
„Mistři dílen“, běžně odborní asistenti na ústavech, si vyzkoušeli, že koordinovat takovou složitější výrobu není žádná hračka. „Každý den jsme se střídali na ranní a odpolední; ráno nás čekala práce se studenty na distanční výuce, odpoledne jsme přesedlali na štíty anebo naopak, pak se šlo spát, a tak pořád dokola,“ shrnuli svoji zkušenost Jirkové Smilek i Švec. „Bylo to náročné, vlastně jsme tady skoro spali, a když už byl jeden z nás doma, stejně jsme si pořád volali, co se děje a co je třeba řešit. Za poslední měsíc jsem měl s Jirkou víc telefonátů než s manželkou,“ pousmál se Jirka Smilek. „Poznali jsme, jak funguje taková malá manufaktura a jak se v ní pracuje a jednoduché to často nebylo. Mnohým z nás home office u počítačů mírně podlomil fyzičku, tady jsme si vyzkoušeli, co to znamená tvrdě pracovat. Holkám zase často prochladly ruce od ozónování, což taky nebylo moc příjemné. I když jsme vděčni za tuto zkušenost, teď se zase rádi navrátíme k našim běžným akademickým činnostem,“ dodal Jirka Švec. „Celkově to byla zvláštní příležitost, jak se navzájem víc poznat i pro ty, kteří se na fakultě běžně nepotkávají. Propojilo nás to a často byla i legrace.“
Všichni dobrovolníci, kteří se podíleli na výrobě štítů, dostali na každé směně jídlo, aby se jim dobře pracovalo a nehladověli. Jednou to byla pizza, jindy bagety, guláš anebo pravé Oprcovy pečené buřty s cibulí. Někdy zas navařil vybrané lahůdky (pro nás vítěz!) Masterchef Vašek Štursa. Studentská unie FCH připravila a poslala jako poděkování celý balík sladkého překvapení, buchty pekla průběžně též děvčata z řad dobrovolnic. „Dostali jsme taky spousty děkovných dárečků, třeba pomeranče, ty přišly vhod. Za všechny moc děkujeme!“ vzkazují dílenští mistři Jirkové.
Na výrobě čelních štítů na naší fakultě během 19 dní odpracovalo 40 dobrovolníků celkem 1668 hodin. Nejvíce se na fakultě podařilo vyprodukovat 3200 kusů štítů za jeden den, průměrná produkce byla 1700 kusů denně. 
Výroba čelních štítů byla na Fakultě chemické ukončena 5. května 2020. Vyrobená forma zůstane na fakultě a bude se dále používat v praktických cvičeních, kde si lisování a testování výrobků vyzkouší studenti fakulty. V případě, že by přišla druhá vlna pandemie a bylo opět potřeba začít produkovat štíty ve vysokém množství, je fakulta schopna rychle zareagovat a ihned zahájit výrobu.
Roušky a respirátory
Ve své činnosti ale nezůstávali pozadu ani další pracovníci fakulty, která je charakteristická vazbami na průmyslovou sféru. V březnu firma Klimatex projevila zájem o možnost převedení zakázkové výroby ve Vracově na výrobu ochranných roušek jako pomoc pro infekční oddělení FN Brno, které se v té době potýkalo s jejich kritickým nedostatkem. Na pomoc jim přispěchali zaměstnanci Laboratoře OZE – Kotlík Laboratory z Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí. Pracovníci laboratoře provedli vzorování, výběr dispozičních surovin, přípravu střihů, nebo zkoumali možnosti sterilizace. Na základě posouzení vstupních údajů byly navrženy 3 základní varianty, připraven střih a ušity první vzorky pro zkoušky funkčnosti. Následně byla ihned spuštěna sériová ověřovací výroba. Během šesti dní se tak týmu kolem Josefa Kotlíka podařilo přetransformovat výrobu funkčního prádla na fungující výrobu pomocného zdravotnického materiálu schopnou certifikace. Klimatex, a. s., poskytl zdarma první dodávky funkčních, resterilizovatelných roušek pro FN Brno v době, kdy vůbec nebyly k dispozici. Tím se FN Brno podařilo překlenout kritické období mnohem dříve, než zareagoval stát. 
S nápadem výroby polomasky technologií vakuového termoformingu přišel v březnu 2020 Radek Přikryl z Ústavu chemie materiálů. „Ve stavu, kdy nebyly ochranné prostředky, jsme chtěli zkusit vybavit VUT z něčeho dostupného. Když v tu chvíli zrovna držíte plastový kelímek v ruce, napadne vás ledacos. Komerčních řešení je spousta, ale žádné v tu chvíli nebylo dosažitelné,“ popsal. Spolu s kolegy z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v čele s Davidem Palouškem se pustili do vývoje designu respirátoru a za tři týdny vznikly formy pro vakuové formování plastů a vzápětí první funkční prototyp polomasky. V současnosti se připravuje užitný vzor. 
Pomoc fakulty v čase koronavirových opatření nespočívala jen ve výrobě a vývoji ochranných pomůcek a potřeb, ale nabírala mnohdy i nehmotných podob. Andrea Němcová z Ústavu chemie potravin a biotechnologií připravila seriál o vhodné stravě pro dobu karantény a mnohým pomohla třeba i jen povzbudivá slova v článku ředitelky ústavu Ivany Márové.
V neposlední řadě je třeba uvědomit si, že i přes všechny výše zmíněné aktivity v době pandemie zůstávalo hlavním úkolem fakulty jako vzdělávací instituce postarat se o své studenty a zajistit jim podmínky pro to, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu nebo je úspěšně ukončit.
„Všichni zúčastnění prokázali, že své poznatky a zkušenosti, které předáváme studentům, umíme bezprostředně využít v praxi a že jsme připraveni rychle řešit i nečekané výzvy. Velmi si cením nasazení a obětavosti všech, kteří se do pomoci zapojili, všem patří velký dík!“ ocenil práci zaměstnanců i studentů děkan Fakulty chemické Martin Weiter.
Nikdo teď nemůže s jistotou tvrdit, jaké bude mít tento příběh pokračování. Kolik litrů dezinfekce bude ještě v boji s pandemií prolito a zda vstřikolis někdy znovu začne chrlit tisíce zelených čelenek. Snad každý z nás by si asi spíš raději přál, aby tomu tak nebylo. Uplynulé události ale ukázaly, že odvaha, síla, soudržnost, nadšení a chuť pomáhat nám na fakultě nechybí. Už jen tím jsme dobře připraveni na vše, co následující měsíce přinesou.
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f96620/d199468 |