Webináře jsou v kurzu, praktika v laboratoři však nenahradí

Právě uběhl celý měsíc od uzavření škol a přechodu na výlučně distanční výuku. Co všechno to také obnáší u nás na Fakultě chemické? O svoji čerstvou zkušenost se podělili někteří z vyučujících i studentů.

11. března došlo nařízením vlády k uzavření vysokých škol a žádní studenti od té doby nemohou na fakultu. I zaměstnanci však vzápětí přešli na home office tam, kde to bylo možné, a svou práci vykonávají z domova. Všudypřítomné moderní technologie nám umožnily ve výuce dále pokračovat, což by ještě před dvaceti, ba i deseti lety vzhledem k technologickým možnostem šlo jen stěží. Množství přednášek a některých cvičení lze v dnešní době online formou poměrně snadno nahradit, nástrojů máme na výběr mnoho. Pro práci v laboratoři to však bohužel neplatí, zvláště v chemii je potřeba, aby si student reálně pokusy vyzkoušel, na což doma podmínky ani vybavení nemá. Laboratorní činnost je přitom jádrem práce chemiků, a právě v tomto má chemie oproti jiným oborům velkou nevýhodu, protože laboratorní praktika lze distanční formou jen těžko (či spíše vůbec?) nahradit. U těch předmětů, kde to přece lze, je zájem studentů například o realizované webináře velmi často vyšší, než vyučující očekávali. V době karantény a izolace je každé živé „setkání“ a předání vědomostí vítaným zpestřením nekončícího studia knih, prezentací a dalších elektronických materiálů, které však osobní zkušenost zcela zastoupit nedokážou.

Jiří Smilek z Ústavu spotřební chemie vede na platformě MS Teams přednášky z Chemické informatiky II. „Účast je vysoká, v průměru tak 110 účastníků na webinář. Sdílím svou obrazovku, kde řeším jednotlivé příklady, k tomu dávám vysvětlující komentáře a pokud je to nutné, i nějakou tu teorii. Po každém příkladu mají studenti možnost se ptát, buď formou chatu, kde otázky následně zodpovím, nebo si zapnou mikrofon a pokládají mi otázky přímo. Webináře také nahráváme, aby se k nim studenti mohli kdykoliv vrátit.“ Každý webinář Chemické informatiky je zakončen i kontrolními příklady, jejichž řešení studenti vždy do následujícího webináře pošlou svým vyučujícím, kteří jim podají zpětnou vazbu.
Webináře nejsou povinné, ale doporučované. Na rozdíl od kontrolních příkladů, které už povinné jsou, a jejich odevzdáním získává student nárok na zápočet a možnost přihlásit se na zkoušku. Že studenti o webináře stojí, dokazuje i jejich hojná návštěvnost: „Čekal jsem návštěvnost webinářů tak max. do 50 % studentů předmětu a překvapilo mě, když například poslední webinář navštívilo 154 účastníků, což odpovídá 75 % všech studentů, kteří mají Chemickou informatiku II. zapsanou.“ Živé webináře se tak mohou v návštěvnosti zcela rovnat běžným přednáškám. „MS Teams je skvělá aplikace a pro výuku nebo i klasické konzultace se studenty mi hodně vyhovuje. Uvažuji, že do budoucna budu výuku studentů kombinovaného studia vést právě přes tento software,“ dodává Jiří Smilek. „Proto vřele doporučuji všem vyučujícím, aby tuto formu distanční výuky využívali. Jakmile se tento nástroj jednou člověk naučí používat, šlape jako hodinky.“

S přechodem na distanční výuku se vyrovnávala i Zdenka Kozáková, která vede kurz Plazmochemie: „Po rozšíření materiálů na e-learningovém portálu o prezentace k přednáškám, obrázky a krátká videa jsem se také odhodlala k online webináři. Drobné technické problémy na počátku se rychle vyřešily a přednášku studenti přijali s vděkem (dle jejich vzkazu: "lepší než lustrování prezentací":-)).“ Ve webinářích tedy bude i nadále pokračovat. „Největším oříškem tak zůstane "jen" vystěhování tří dětí na dvě hodiny na zahradu,“ dodává Zdenka Kozáková. „Bohužel praktika předmětu distančně nahrazovat nelze a doufám, že se tedy se studenty setkáme alespoň blokově, až to bude možné.“

„Pokud jde o online výuku, je chemie v tomto ohledu trochu specifická. Studenti musí získat spoustu praktických dovedností, a to online přenosem prostě nejde. Je to jako když se díváte na vaření v televizi. Jenom díváním se to nenaučíte. Když to pak vyzkoušíte, často to není k jídlu, a hlavně ani nevíte, jak to vlastně má chutnat! K tomuto potřebuje student právě pedagoga, který jej vede,“ podotýká Martin Vala z Ústavu fyzikální a spotřební chemie.

Online forma výuky je aplikovatelná pro vyučující předmětu Fyzikální chemie makromolekulárních soustav, jehož garantem je Petr Sedláček. „Ze 78 zapsaných studentů předmětu nám v současné době 66 potvrdilo účast ve vytvořené skupině na MS Teams,“ uvedl Michal Kalina. Anketou mezi studenty nejdříve zjišťovali jejich zájem o distanční formy výuky, který projevili všichni dotázaní. „Přednášky jsou realizovány formou interaktivních webinářů v předem dohodnutých termínech, kdy studenti mají možnost přímo do přednášek zasahovat a klást dotazy. Dosavadní účast na realizovaných přednáškách byla kolem 50 posluchačů, což je průměrně cca 65 % všech studentů předmětu. Podobně pak probíhají i výpočetní cvičení,“ dodal Michal Kalina.

„Přesné údaje o počtu účastníků prezenčních přednášek nemáme, vzhledem k tomu, že účast na nich není určena jako povinná. Odhadem je to však asi 40–50 studentů, takže prakticky v podobných číslech, jako u distanční webinářové formy. Mírnému zvýšení účasti možná pomohlo, že jsem studentům přesunul webináře na pozdější hodinu, než jejich dosti neoblíbenou rozvrhovanou osmou hodinu ranní:-),“ upozornil Petr Sedláček na jednu z nepopiratelných výhod, které online výuka přináší. Další z nich je pak i to, že přednášky i cvičení lze nahrávat a jsou tak k dispozici studentům pro pozdější zhlédnutí.

Podobně pořádá webináře v rámci svého předmětu Technologie biopolymerů i Filip Mravec, který navíc založil na platformě MS Teams v rámci výzkumné skupiny BioKol kurz fluorescenčních technik – Fluokurz, přístupný všem zájemcům o problematiku fluorescence. Skupina BioKol v čele s profesorem Pekařem sdružuje více než 110 zaměstnanců i studentů fakulty. V rámci Fluokurzu mohou navštěvovat pravidelné webináře Fluokurzu nejen členové skupiny, ale i další hosté, které tato problematika zajímá. Ti mohou získávat další informace a podklady v nově založeném týmu pro hosty. Fakulta chemická disponuje špičkovým vybavením pro fluorescenci a účelem Fluokurzu je naučit studenty, jak tyto nástroje používat a jak správně přemýšlet při navrhování a interpretaci fluorescenčních pokusů.
V předmětu Fyzikální chemie II. při přechodu na distanční formu využili již vytvořených e-learningových podkladů v prostředí Moodle, kde mohou studenti procvičovat formou self-testů výpočty příkladů. „Příklady jsou v systému zadány obecně, konkrétní hodnoty každého zadání se generují automaticky díky pokročilým funkcím systému Moodle a tak každý student dostává unikátní zadání,“ vysvětlil Petr Dzik z Ústavu fyzikální a spotřební chemie. „Tento systém testů byl na fakultě zaveden před několika lety v rámci projektu Chemlearning. Bylo náročné to tehdy připravit, ale nyní z toho těžíme.“

Zkušenost studentů shrnula Zuzka Majanová ze Studentské unie FCH:

„Distančná výuka začala asi tak týždeň/dva po uzavrení škôl, kedy sa nám ozvali vyučujúci, s tým, že máme byť trpezliví, ako sa situácia vyvinie. Niektorí nám pozmenili podmienky absolvovania predmetov na samostatnú prácu. Keď už sa vedelo, že tak skoro sa v prednáškových miestnostiach neuvidíme, začali webináre. Postupne sa každým týždňom pridávajú ďalší a ďalší vyučujúci, ktorí vedia, že prednášky bez výkladu nemáme šancu sami doštudovať a postupne sa nám zapĺňa diár webinármi.

Myslím, že môžem v kľude za všetkých študentov povedať, že sme nesmierne radi za ochotu našich vyučujúcich si sadnúť za počítač a rozprávať do virtuálneho priestoru, z ktorého sa niekedy niekto ozve. Mať odrazu "doma" svojho vyučujúceho a telefonovať si s ním naberá iný rozmer výuky.

Avšak zo strany študenta táto forma výuky prináša mnoho pozitív. Keď prehliadneme tú, že nám stačí sa zobudiť 10 minút pred začatím prednášky a kľudne si pri nej môžem vypiť kávu alebo zjesť obed, každý mi potvrdí, že odrazu sa viac násobne zvýšila účasť na prednáškach. Zároveň určite každý prednášajúci pozná to hrobové ticho, ktoré nastane, keď sa vyučujúci spýta, či ma niekto nejaké dotazy alebo sa spýta otázku v domienke, že začne veľavravná diskusia. No pri online výuke dotazy od študentov chodia bez vyzvania, pomerne často a od dosť ľudí. Asi platí pravidlo, že za monitormi sme každý viac odvážnejší.

Ďalšou výhodou, ktorú každý študent ocení je nahrávanie webinárov. Častokrát, keď sa študent spätne vracia k zložitejším častiam prednášky, je nápomocné, keď si môže opäť pustiť výklad.

Asi najsilnejším momentom distančnej výuky je čas, kedy sa s nami vyučujúci lúči so slovami, že sa máme v tejto situácii držať a vtedy nabehne množstvo komentárov poďakovania za prednášku a prianiu pekného dňa. Povedzme si pravdu, kedy naposledy študent poďakoval vyučujúcemu za prednášku.

Na druhú stranu najväčšou nevýhodou je, že nemáme osobný kontakt s vyučujúcimi. Avšak verím, že v najbližšiu dobu sa znovu stretneme osobne a my im budeme vykladať, čo všetko nás počas tejto krízi naučili online :)

Zo strany študentov patrí jedno veľké ďakujem všetkým online prednášajúcim, ktorí aj napriek tomu, že veľakrát pomáhajú okolitému svetu pri boji proti COVID-19, nezabúdajú na svojich študentov, ktorí by boli bez nich stratení. ĎAKUJEME!“


Publikováno
Odkaz https://www.fch.vut.cz/f96620/d198175