Prezenční studium

4 roky

prof. RNDr. František Krčma, Ph.D.

Předseda :
prof. RNDr. František Krčma, Ph.D.
Člen interní :
doc. Ing. Petr Dzik, Ph.D.
prof. Mgr. Martin Vala, Ph.D.
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
prof. Ing. Martina Klučáková, Ph.D.
doc. Ing. Zdenka Kozáková, Ph.D.
prof. Ing. Michal Veselý, CSc.
Člen externí :
doc. Karel Kubíček
prof. Kamila Kočí
prof. Karel Friess
prof. Marián Valko
doc. Ing. Pavel Čičmanec, Ph.D.
prof. Ing. Peter Šimon, DrSc.
prof. Ing. Květoslav Růžička, CSc.
doc. RNDr. Peter Papp, Ph.D.
prof. Ing. Marián Lehocký, Ph.D.
prof. RNDr. Libuše Trnková, CSc.

Cílem doktorského studia je výchova vysoce vzdělaných odborníků v oboru fyzikální chemie, určených pro samostatnou tvůrčí, vědeckou a výzkumnou činnost. Náplní tohoto vědního oboru je poskytovat fyzikálně-chemická vysvětlení funkcí a fungování nejrůznějších systémů. Student je učen samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické práce k jejímu potvrzení. Součástí výchovy je i prezentace získaných výsledků, a to jak formou písemnou (články v odborných časopisech a v konferenčních sbornících), tak i ústní ve formě prezentací přednášek a posterů na konferencích, vesměs v anglickém jazyce. Nedílnou součástí je výcvik schopnosti kritického posouzení dosud publikovaných vědeckých informací. V rámci studia se studenti také podílejí podle aktuálních pravidel na přímé výuce v teoretických i laboratorních cvičeních a spolupracují převážně formou konzultací a přímého dohledu na řešení bakalářských a magisterských závěrečných pracích dalších studentů. To u nich rozvíjí schopnost kvalitně vysvětlit nejrůznější principy a postupy, díky čemuž získávají i pedagogické zkušenosti.
Stěžejní oblasti studia jsou fyzikálně-chemické procesy v oblastech fotochemie, plazmové chemie a chemie materiálů včetně numerických simulací těchto procesů, dále teoretické otázky (nerovnovážné) termodynamiky a kinetiky. Tomu také odpovídá složení kolektivu školitelů i nabídka témat disertačních prací. Předměty a další součásti studia si budou studenti zapisovat v souladu s aktuálně platnými zákony a předpisy platnými na VUT i na FCH VUT.
Zaměření doktorských studijních programů poskytuje absolventům získání teoretických poznatků a experimentální erudice v oborech základní a aplikované fyzikální chemie s přesahem do dalších blízkých oborů (chemie a technologie materiálů, makromolekulární chemie, biologie a chemie a technologie životního prostředí). Kvalifikační práce studentů jsou z oblastí, které jsou na fakultě dlouhodobě řešeny akademickými a vědecko-výzkumnými pracovníky, a to především s podporou výzkumných projektů, namnoze v úzké mezinárodní spolupráci. Fakulta disponuje moderním přístrojovým vybavením pořízeným mimo jiné v rámci rozvojových a dotačních projektů (např. projekt OP VaVpI Centrum materiálového výzkumu), jehož využívání je zajištěno klíčovými akademickými pracovníky jednotlivých ústavů. Řada speciálních technik je pak dostupná na dalších akademických pracovištích v ČR i zahraničí, s nimiž školitelé dlouhodobě spolupracují. To studentům podstatně rozšiřuje možnosti budování vlastních vazeb ve vědecko-výzkumné spolupráci.

Absolventem programu je vysoce kvalifikovaný odborník schopný podílet se na vědecko-výzkumné činnosti založené na fyzikálně-chemických principech a postupech. Absolvent je schopen samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické pokusy k řešení původního problému. Nedílnou součástí je výcvik schopnosti kritického posouzení dosud publikovaných vědeckých informací i samostatná publikační a prezentační práce vlastních výsledků. Absolvent rovněž disponuje hlubokými znalosti jak v oblasti všeobecné fyzikální chemie, tak zejména v užším zaměření podle tématu svojí disertační práce.
Získané dovednosti a zkušenosti pak do jisté míry determinují optimální uplatnění absolventů jak na vysokoškolských pracovištích a pracovištích Akademie věd, tak i ve firemní sféře. Absolventi se mohou výborně uplatnit nejen přímo v oblastech fyzikálně-chemického výzkumu, ale také v dalších příbuzných oborech. Vzhledem k povinné praxi v zahraničí a povinnosti prezentovat získané výsledky v zahraničních časopisech jsou absolventi dostatečně jazykově vybaven i pro práci v mezinárodních kolektivech jak v rámci ČR, tak i v zahraničí. Zde pak mohou efektivně zhodnotit svoje profesní kontakty vybudované během doktorského studia.
Dle Evropského kvalifikačního rámce výstupy studia v doktorském studijním programu Fyzikální chemie odpovídají nejvyšší úrovni – tedy úrovni EQF 8, což charakterizuje absolventy jako špičkově vzdělané jedince v oboru, případně v mezioborové problematice, ovládající specializované a vysoce pokročilé techniky, schopné samostatně řešit problémy, vykazovat autoritu, inovační potenciál a akademickou i odbornou integritu, vyvíjet nové postupy při práci v oboru, při studiu nebo ve výzkumu.

Cílem doktorského studia je výchova vysoce vzdělaných odborníků v oboru fyzikální chemie, určených pro samostatnou tvůrčí, vědeckou a výzkumnou činnost. Student je učen samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické práce k jejímu potvrzení. Součástí výchovy je i prezentace získaných výsledků, a to jak formou písemnou (články v odborných časopisech a v konferenčních sbornících), tak i ústní ve formě prezentací přednášek a posterů na konferencích, vesměs v anglickém jazyce. Nedílnou součástí je výcvik schopnosti kritického posouzení dosud publikovaných vědeckých informací. Z tohoto plyne, že absolventi programu budou schopni samostatné vysoce kvalifikované vědecko-výzkumné činnosti založené na fyzikálně-chemických principech a postupech. To je předurčuje k práci na vysokých školách, kde mohou využít i nabyté pedagogické zkušenosti. Rovněž budou přínosem pro pracoviště Akademie věd a dalších výzkumných ústavů. Uplatnění najdou i v průmyslovém výzkumu. Díky zahraničním zkušenostem a práci v mezinárodních kolektivech se mohou výborně uplatnit nejen přímo v oblastech fyzikálně-chemického výzkumu, ale rovněž v dalších blízkých oborech v podmínkách České republiky i v mezinárodních týmech. Díky rozsáhlému přehledu získanému během studia se perspektivně mohou dostat i do manažerských a řídících funkcí.

Studijní povinnosti jsou obecně stanoveny ve třetí části Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně s dalšími upřesněními v rámci Studijního a zkušebního řádu FCH VUT v Brně. Specifické studijní povinnosti jsou pak určeny individuálním studijním plánem každého studenta.
Student doktorského studia zapsaný na Fakultě chemické VUT se ke státní doktorské zkoušce může přihlásit až po úspěšném složení všech dílčích zkoušek a po vykonání povinné výukové povinnosti specifikované ve Studijním a zkušebním řádu. Před státní doktorskou zkouškou student vypracuje pojednání k disertační práci (typicky v rozsahu cca 30 – 40 stran), v němž popíše motivaci a cíle práce a provede důkladné kritické zhodnocení současného stavu poznání v oblasti řešené disertace včetně charakteristiky metod, které bude při řešení uplatňovat. Obhajoba pojednání, které je oponováno jedním posuzovatelem, je součástí státní doktorské zkoušky. V další části zkoušky musí student prokázat hluboké teoretické znalosti v oboru. Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a je složena z tematických okruhů týkajících se povinného teoretického předmětu Fyzikální chemie a problematiky úzce související s jeho prací na základě dalších předmětů absolvovaných v rámci doktorského studia. Státní doktorská zkouška musí být složena nejpozději do ukončení třetího ročníku doktorského studia.
K obhajobě disertační práce se student hlásí až po vykonání státní doktorské zkoušky a po splnění všech dalších podmínek pro řádné ukončení doktorského studia, jakými jsou studijní nebo pracovní stáž v zahraničí (případně nahrazená prací ve společném mezinárodním týmu), alespoň jedna ústní prezentace práce v anglickém jazyce (konference, workshopy…, ne semináře pracoviště). Dále je v rámci fakultní směrnice požadován alespoň jeden článek s výsledky práce v časopise s Q1 nebo Q2 jako hlavní autor a jeden jako spoluautor přinejmenším ve fázi Accepted (nutno doložit potvrzením od editora).

Pravidla a podmínky vytváření individuálních studijních plánů a všechny studijní povinnosti studentů doktorských studijních programů jsou stanoveny Studijním a zkušebním řádem VUT, čl. 32 a blíže specifikovány odpovídající směrnicí fakulty. Při nástupu do studia je stanoveno obsahové zaměření celého studia a související tvůrčí činnosti v jednotlivých letech. V této fázi si doktorand zapisuje povinný studijní předmět Pokroky ve fyzikální chemii a na základě konzultací se školitelem dále volí nejméně dva předměty hlubšího základu zvoleného tématu. Z nich nejméně jeden je z nabídky pro doktorský studijní program Fyzikální chemie, druhý může být zvolen z nabídky předmětů DSP v rámci celého VUT. Individuální studijní plán je schvalován na záčátku studia Oborovou radou. Detailní plán pro každý rok (zejména upřesnění stáží a účastí na konferencích) je pak upřesňován vždy na začátku akademického roku. Pokud nedochází k odchylkám od původního plánu studia (až na konference a upřesnění stáží), není nutné jej schvalovat Oborovou radou. Plnění individuálního studijního plánu je každoročně vyhodnocováno a aktualizováno studentem a školitelem, následně je projednán oborovou radou, která jej schvaluje.
Během prvních čtyř semestrů se doktorand intenzivně zabývá studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce. V této době je povinen úspěšně absolvovat i zkoušky ze zapsaných předmětů doktorského studia. Souběžně pracuje na svém vlastním tématu práce. Nejpozději do konce třetího roku studia skládá doktorand státní doktorskou zkoušku, jíž prokazuje široký rozhled a hluboké znalosti v oboru souvisejícím s tématem disertační práce. Ve třetím a čtvrtém ročníku svého studia pokračuje doktorand ve výzkumné činnosti, publikuje a prezentuje dosažené výsledky. Zahraniční studijní pobyt doktorand vykonává ideálně v průběhu druhého nebo třetího ročníku svého studia. Doktorandi ve čtvrtém roku studia předkládají do konce zimního zkouškového období svému školiteli rozpracovanou disertační práci. Hotovou disertační práci doktorand odevzdá do konce května 4. ročníku svého studia, aby bylo možné práci obhájit do ukončení příslušného akademického roku. Součástí disertační práce jsou výsledky publikované v mezinárodních impaktovaných časopisech, přičemž minimálně u jedné publikace je student prvním autorem. Práce jako taková může být ve formě souvislého textu, případně může být podána formou komentovaného souboru publikovaných prací doktoranda. Zde je nezbytné jasné vymezení autorského podílu na všech článcích zařazených do disertační práce.
Plnění studijního plánu a veškerých studijních povinností je evidováno, administrováno a každoročně kontrolováno (školitelem, následně členy oborové rady) prostřednictvím informačního systému VUT (aktuálně IS Apollo) a jeho tiskových a dalších výstupů.

Podmínkou přijetí ke studiu je potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke studiu. Studium je spojeno s prací v chemických a technologických laboratořích, kde mají studenti přístup k široké škále chemických látek, manipulují a přicházejí do přímého kontaktu s nimi. V rámci laboratorní praxe může být ohroženo nejen zdraví studenta, ale může být i studentem ohroženo zdraví ostatních osob. Proto se při posuzování zdravotní způsobilosti přihlíží kromě obecné zdravotní způsobilosti též k nemocem a chorobným stavům, které mohou být kontraindikací pro práci s chemickými látkami, případně představují pro tuto práci určitá omezení. Více informací o specifikaci nemocí a chorob je zveřejněno v elektronické přihlášce.
Uchazeči o studium a studenti se specifickými potřebami se mohou obrátit na Poradenské centrum VUT Alfons https://alfons.vutbr.cz/.

Program obecně navazuje na magisterské studijní programy v oblasti chemie, případně fyziky. Z hlediska programů realizovaných na Fakultě chemické program navazuje zejména na magisterské studijní programy Chemie a chemické technologie, Chemie pro medicínské aplikace a Chemie a technologie materiálů.