ÚSTAVCHEMIEMATERIÁLŮ
Na Ústavu chemie materiálů působí tři výzkumné laboratoře: Laboratoř anorganických materiálů se zaměřením na stavební a keramické materiály, Laboratoř kovů a koroze zaměřená na lehké slitiny a korozní ochranu a Laboratoř bioplastů zabývající se přetvořením biopolymerů na průmyslově využitelné bioplasty.
VÝZKUMNÉ LABORATOŘE
Zajímavosti z vědy a výzkumu
Projekt podpořený Grantovou agenturou ČR Nový směr k udržitelným stavebním materiálům prostřednictvím pokročilých povrchových úprav na bázi lithných silikátů řeší tým Lukáše Kaliny. Získané znalosti pomohou předpovědět životnost povrchově ošetřených betonů a otevřou příležitost k výrobě více udržitelných stavebních materiálů.
O spojení doktorského studia s praktickými zkušenostmi usilují aktuálně diskutované průmyslové doktoráty. Díky nim dojde k posílení spolupráce akademické a soukromé sféry, z čehož by profitovaly obě strany včetně doktorandů. Příkladem by mohlo být studium Kryštofa Kollera. Firma TDK Electronics, kde jeho doktorát probíhá, je světovou špičkou ve výrobě elektrotechnických keramických součástek.
Na výzkum interakcí různých organických látek v bezcementových alkalicky aktivovaných materiálech se zaměřili Vlastimil Bílek a Lukáš Kalina z Ústavu chemie materiálů. Spolu s týmem odborníků zkoumali, proč běžné organické přísady v této alternativě portlandského cementu nefungují, a čím je nahradit. Poznatky by měly do budoucna napomoci většímu zájmu o tento materiál a jeho častějšímu využití.
Výzkumníci ÚCHM ve spolupráci s odborníky z firmy Bogges přišli s řešením na ochranu objektů kritické infrastruktury. Vyvinuli Balistický ochranný panel (BOP), který ve srovnání s alternativou v podobě monolitických betonových stěn vyniká vyšší odolností a jeho instalace je možná lidskou silou, bez použití těžké manipulační techniky. Oproti ocelovému pancéřování je zase výrazně levnější.
Wafery dosloužilých solárních panelů obsahují řadu kovů, které by bylo užitečné separovat či alternativně využít v nových slitinách. Doposud však neexistovala technologie umožňující jejich ekologickou i ekonomickou recyklaci. Řešení nabídl tým Laboratoře kovů a koroze.
Cementářský průmysl vytváří až 8 % celosvětové produkce CO2. Odborníci z CMV proto testovali způsob, jak snížit emisní zátěž provázející výrobu cementu. Jako příměs k portlandskému slínku použili upravený separát diatomitu. Laboratorní zkoušky ukázaly, že nový materiál má vlastnosti srovnatelné s tradičními cementy. Při jeho výrobě však vzniká výrazně méně CO2.
Léčbu kostí například po nádorech by v budoucnu mohly umožnit tkáňové nosiče z biopolymerů vytvořené 3D tiskem. Receptury polymerních směsí už čtvrtým rokem testují výzkumníci z ÚCHM. Základem je biopolymer poly-3-hydroxybutyrát, na který fakulta získala v roce 2013 i patent. Materiál je biodegradabilní a biokompatibilní – pro využití v medicíně tak má velmi dobré předpoklady.
Dextrinové lepidlo se už desítky let používá pro průmyslovou výrobu papírových trubic všeho druhu – od ruliček toaletních papírů přes potravinové obaly až po trubice pro návin fólií. Jeho spotřeba v Česku dosahuje několika tisíc tun ročně. Vědci z Centra materiálového výzkumu VUT nyní vyvinuli novou recepturu dextrinového lepidla v sypké formě – to je levnější i ekologičtější.
Revoluce v textilnictví. I takto se mluví o značce Nilmore, která nedávno na trh uvedla kolekci cirkulárního oblečení. Základním principem je, že prodané zboží od zákazníků po čase odebere zpět a rozloží ho na původní materiál, ze kterého opět vytvoří vlákno na nové oblečení. Právě s procesem cirkularity a testováním bezodpadovosti procesu pomáhali odborníci z Laboratoře bioplastů.
