Od prosecca k bioplastům: Cesta italské vědkyně k udržitelným inovacím
Seznamte se s Violou Caminiti, inspirativní vědkyní bádající v oblasti životního prostředí, která se snaží proměnit odpad v příležitost. Viola miluje přírodu, a proto si vybrala studium environmentálních věd na Univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Rozhodla se, že bude měnit způsob, jakým přistupujeme k vedlejším průmyslovým produktům. Její doktorský výzkum na Univerzitě v Padově se konkrétně zaměřuje na zhodnocování odpadů ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, zejména z procesu výroby světoznámého vína prosecco. Viola přetváří tyto zbytky na biologicky odbouratelné plasty pomocí špičkové biotechnologie, čímž připravuje půdu pro udržitelnější budoucnost. V současnosti pokračuje v doktorském studiu a nedávno absolvovala stáž na Fakultě chemické VUT pod vedením profesora Stanislava Obruči z Ústavu chemie potravin a biotechnologií. V rozhovoru se s námi podělila o svou cestu, výzvy, kterým čelila, i poznatky, které během stáže získala.
Vystudovala jsem enviromentální vědy na univerzitě v Benátkách. Můj doktorát se však netýká biotechnologií – je to trochu složitější. Jde o doktorský program Next Generation financovaný EU, který se zaměřuje na oběhové hospodářství. Je to poprvé, co byl takový program zaveden, takže je to unikátní. Existují tři hlavní studijní programy a já se konkrétně specializuji na biomateriály a biorafinerie.
Téma mého doktorátu je zaměřeno na zhodnocování odpadů ze zemědělsko-potravinářského průmyslu. To je důležité zejména v Itálii, kde různé vinařské podniky produkují během roku značné množství odpadu. Můj výzkum je orientován na proces výroby vína, konkrétně na prosecco, víno vyráběné v obrovské oblasti severovýchodní Itálie, od regionu Veneto po region Friuli-Venezia Giulia. Mým cílem je využít vedlejší produkty z výroby prosecca, jako jsou vinné kaly, materiály podobné kalům, které se usazují na dně nádrží po fermentaci, k vytvoření biologicky odbouratelných polymerů zvaných polyhydroxyalkanoáty. Ty jsou fascinující, protože jsou přirozeně produkovány bakteriemi, a já jsem ráda, že jsem v této oblasti dosáhla úspěchu.
Jak ses dozvěděla o možnosti stáže na Fakultě chemické VUT?
S fakultou jsem se spojila díky mé školitelce v Itálii. Světová vědecká komunita zabývající se těmito polymery je poměrně malá, takže se všechny výzkumné skupiny navzájem znají. Moje školitelka má kontakt na profesora Obruču, a tak jsme tuto stáž zorganizovali. Na stáž jsem se nehlásila prostřednictvím žádného konkrétního programu, povinnou součástí mého doktorátu bylo strávit alespoň šest měsíců v zahraničí.
Moje práce se týkala řešení globálního problému plastů hledáním nákladově efektivních způsobů výroby biologicky rozložitelných plastů. Ty jsou vyráběny bakteriemi a mohou mít i obalové, automobilové, farmaceutické a lékařské využití, protože jsou biokompatibilní. Problémem jsou vysoké výrobní náklady, takže mým cílem bylo využít odpad jako surovinu, a snížit tak náklady. Na své univerzitě jsem začala vyhodnocovat proveditelnost tohoto projektu, zatímco zde jsem část své práce zdokonalila pomocí termofilních bakterií, které mohou růst v extrémních podmínkách (při vysoké teplotě).
Jaké metody nebo vybavení jsi při výzkumu použila?
Použila jsem standardní experimentální design. Substrát pocházel z mé země, bakterie jsme použili ze sbírky vedené mým profesorem na FCH VUT. Zatímco přístup v Padově je více mikrobiologický, na FCH VUT byl spíše průmyslově zaměřený. Bylo zajímavé sledovat, jak lze ke stejnému tématu přistupovat rozdílně.
Nejvíce na mě zapůsobila jejich laskavost. Kdykoli jsem měla nějaký problém, ať už se týkal výzkumu, nebo třeba něčeho praktického, jako je řešení veřejné dopravy, byli neuvěřitelně nápomocní.
Jaký dojem na tebe udělalo Brno a česká kultura? Měla jsi nějaká oblíbená místa nebo zážitky?
Brno mě velmi příjemně překvapilo. Nevěděla jsem, že je to studentské město. Je to živé město, kde všechno funguje hladce. Jedním z mých oblíbených míst je hrad Špilberk a jeho okolní zahrady. Na pracovní kulturu jsem si však musela zvyknout – je velmi odlišná od Itálie. Začíná se tu dříve a jídlo je naplánováno mnohem dřív, než jsem zvyklá. Přizpůsobit se obědu v 11 hodin dopoledne byl docela zážitek 😊.
Doufám, že ano. Mezinárodní zkušenosti jsou v Itálii velmi ceněné, takže věřím, že to zlepší mé budoucí kariérní vyhlídky. Doufám, že s profesorem Obručou zůstanu v kontaktu, abychom mohli spolupracovat na projektech i v budoucnu.
Máš nějakou radu pro budoucí studenty, kteří uvažují o stáži na FCH VUT?
Připravte se na kulturní rozdíly, zejména na pracovní dobu. Myslím, že by bylo taky skvělé, kdyby se konalo více akcí pro studenty Erasmu, na kterých by se mohli družit.
A nakonec, co ti bude po návratu nejvíce chybět?
Nezávislost, kterou zde doktorandi mají, to je něco, co opravdu obdivuji. Flexibilita a absence zbytečného stresu jsou v kontrastu s často rigidní pracovní kulturou v Itálii.
Děkujeme ti za sdílení postřehů!
-jo-
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f96620/d271306 |