Autobatérie se vzhledem k atuální politice EU v oblasti mobility a energií stávají velice silným tématem. Z tohoto důvodu je nutné se inenzivně zabývat i možnostmi jejich recyklace. Nezbytnou součástí procesu recyklace autobatérií jsou podpůrné operace mechanické a chemické dezintegrace autobatérií jako kompozitního zařízení. Mechanická dezintegrace autobatérií na jednotlivé součástí a chemická recyklace anorganických komponent je již zvládnuta na FŽP-UJEP. Problémem představují plastové komponety, které zůstávájí po recyklaci anorganickcých součástí autobatérii. A právě plastové komponenty autobatérií ve formě zbavené majoritního podílu anorganických součástí by byly předmětem předkládaného projektu ve smyslu jejich opětovného využití formou mechanické nebo chemické recyklace. Mechanická recyklace nabízí rychlo formou využití a prodloužení životního cyklu plastů z autobatérií, ovšem s postupným zhoršování finálního produktu ("downcycling"). Chemická recyklace je ovšem jedinou známou cestou, kterou je možné recyklovat odpadní plasty zpět na čisté polymery. Solvolýza jako chemický proces chemické recyklace umožňuje převést plasty do kapalné fáze s možností degradace polymérního řetězce na menší molekuly. Pyrolýza jako termický proces chemické recyklace umožňuje získat vlivem štěpných reakcí, při vhodně nastavené teplotě, směs uhlovodíků, ze kterých je možné vyrobit nové polymery v rámci petrochemických procesů. Využitím krokové pyrolýzy je možné eliminivat vliv heteroatomů, hlavně halogenů, které mohou způsobovat korozi všech dotčených zařízení, snížení výtěžků žádaných frakcí uhlovodíků, významnou degradaci produktů nebo deaktivaci katalyzátorů. Oba procesy chemické recyklace (solvolýza i pyrolýza) budou předmětem výzkumu projektu. Hlavní výzvou projektu bude efektivní odstraňování halogenů, zejména možné přítomnosti fluóru nebo naopak zachování původního chemického složení plastů z autobatérií procesem selektivního rozpouštění. Proto se výzkum v oblasti chemické recyklace v první fázi zaměří na komplexní zhodnocení nečistot v plastech separovaných z autobatérií a možnostmi jejich odstranění pomocí optimalizace parametrů solvolýzy (především výběru chemických činidel), pyrolýzy a katalyzátorů. Pro úspěšnou implementaci recyklace polymerů z autobaterií je nutné zajistit i soulad s platnou legislativou a normami, a to komunikací a spoluprací s relevantními subjekty v ČR (organizace státní správy, průmyslu a další subjekty) a v EU (Plastics Europe, Cefic apod.).

Klíčová slova
recyklace, autobaterie, solvolýza