Detail předmětu
Základy imunochemie
FCH-MC_IMAk. rok: 2025/2026
Předmět Základy imunochemie je rozdělen do dvou částí.
V první části budou přehlednou a stručnou formou vysvětleny základní představy o struktuře a mechanismech fungování imunitního systému.
Ve druhé části budou probrány a představeny základy imunochemie, metody imunoafinitních interakcí, moderní trendy průtokové cytometrie a zobrazovacích metod a využití v in vivo modelech.
Jazyk výuky
Počet kreditů
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Učební cíle
Studenti se seznámí se základy oborů imunologie a imunochemie a metodami v nich používanými. V neposlední řadě budou diskutovány vybrané in vivo modely.
V první části se studenti seznámí s
1) historickými milníky imunologie a základními pojmy imunologie
2) krví – složením a funkcí
3) buňkami a tkáněmi imunitního systému
4) fagocyty, zánětem, komplementem a antigenem
5) mezibuněčnou komunikací, imunomodulací
6) autoimunitou, imunodeficity, alergiemi, hypersenzitivitou
Ve druhé části se studenti seznámí s
7) protilátkami jako imunologickým nástrojem
8) vybranými metodami v imunoanalýze I
9) vybranými metodami v immunoanalýze II
10) průtokovou cytometrií a jejím využitím
11) pokročilou fluorescenční mikroskopií pro zobrazování buněk
12) vybranými imunochemickými in vivo modely
Seminář
Součástí semináře budou krátké 10minutové prezentace včetně diskuze k danému tématu.
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Součástí předmětu Základy imunochemie je 2h přednáška a 1h seminář. Účast na přednáškách není povinná, ale vzhledem ke specifickému charakteru předmětu se doporučuje. Účast na semináři je povinná.
Na celkovém hodnocení se podílí jak průběžná aktivita a práce v semestru (krátké prezentace studentů v semináři), tak výsledné hodnocení zkoušky. Zkouška bude probíhat ústní formou.
Základní literatura
Fukal L., Holubová B.: Imunochemie a imunoanalýza. VŠCHT Praha, skripta, 2007. (CS)
Šedivá A., Bartůňková J.: Imunologie - minimum pro praxi. Triton, 2002, 3. vydání (CS)
Zařazení předmětu ve studijních plánech
Typ (způsob) výuky
Přednáška
Vyučující / Lektor
Osnova
1. Seznámení se základní a pokročilou literaturou. Sociálně-historické aspekty infekčních chorob, význam imunologie jako vědeckého oboru, staré a nové nebezpečné infekce.
2. Základy imunologie – anatomie a fyziologie imunitního systému, základní anatomické struktury imunitního systému, typy buněk imunitního systému a jejich vznik, lokalizace a pohyb v organismu.
3. Imunitní odpověď – vrozená a adaptivní imunita, buněčná a humorální složka imunitní odpovědi, principy selektivních interakcí a molekulární mechanismy přenosu signálu v buňkách a mezi buňkami.
4. Mukozní imunita, typy a struktura antigenů, průběh imunitní odpovědi a její regulace.
Diskuze k celé sekci.
Druhá sekce – Imunochemie a analytické metody založené na imunoafinitních interakcích
5. Imunoglobuliny – typy imunoglobulinů, struktura, fyzikálně-chemické vlastnosti, metody purifikace, monoklonální protilátky, jejich příprava a využití, vysvětlení pojmů afinita a avidita, vaječné imunoglobuliny IgY – příprava a využití.
6. Základy biokonjugační chemie pro přípravu imunoafinitních struktur, metoda ELISA a její aplikace.
7. Základy moderních metod purifikace a analýzy proteinů a biopolymerů – chromatografie, elektroforéza, frakcionace v tokovém poli, dynamický a statický rozptyl světla, infračervená a fluorescenční spektroskopie, cirkulární dichroismus, differenciální skanovací kalorimetrie a isotermální titrační kalorimetrie.
8. Využití imunoafinitních interakcí v moderní analýze, vývoj analytických čipů, imunoafinitní separace, imunohistochemie a analýza pomocí průtokové cytometrie, imunoafinitní metody analýzy založené na využití resonance povrchového plasmonu (surface plasmon resonance).
Diskuze k celé sekci.
Třetí sekce – medicínské aplikace
9. Vakcíny – vývoj a výroba vakcín, adjuvans, předpoklady pro úspěšný vývoj a použití vakcín, antivakcinační hnutí, DNA vakcíny – princip a mechanismus účinku, způsob aplikace, legislativní aspekty.
10. Rekombinantní subjednotkové vakcíny – příprava, charakterizace, aplikace, příklady rekombinantních vakcín (hepatidida B), výhody a problémy rekombinantních vakcín, adjuvans a nosiče pro konstrukci rekombinantních vakcín.
11. Využití protilátek pro terapeutické účely (např. protinádorová terapie monoklonálními protilátkami), cílená terapeutika, nanočástice jako nosiče léčiv a jejich cílení pomocí protilátek.
12. Závěr předmětu, diskusz a zkouška formou testu a přednášky studenta na zadané téma.
Semináře
Studentské prezentace (10 minut) a diskuze k tématu.