čeština

Základní znalosti obecné chemie, chemického inženýrství a fyzikální chemie.

Závěrečná zkouška (15 - 20 min, bez písemné přípravy).
Není

Cílem předmětu Chemie a technologie silikátů I je seznámit posluchače kurzu s geologií ložisek běžných silikátových surovin a získat tak poznatky o vlastnostech, chemickém složení a struktuře minerálních součástek (jílové minerály, živce, uhličitany…) v nich obsažených. Obsah kurzu je koncipován tak, aby s ohledem na obor studia vyváženým způsobem spojoval geologii, petrologii, mineralogii, koloidní chemii i termodynamiku kontinua s technologií keramiky, skla a anorganických pojiv. Absolvent předmětu by tak měl být schopen posoudit vliv přidání nebo změny obsahu dané suroviny na vlastnosti keramické směsi, sklářského kmene, případně surovinové moučky a znát procesy k nimž dochází v průběhu navazujícího tepelného zpracování dané suroviny v technologii keramiky, skla a anorganických pojiv. Poznatky kurzu také umožní hlubšímu porozumění laboratorním postupům (Praktikum z laboratorních a testovacích metod I. a II.), které se při rozporech a zkouškách silikátových surovin a materiálů používají.
Orientace v oblasti mineralogie a struktury silikátových surovin.
Orientace v oblasti mineralogie a struktury surovin s vysokým obsahem CaO a MgO.
Znalosti z technologie úpravy keramických suroviny a přípravy keramických směsí (suspenze, těsto, lisovací drolenka).
Znalosti z technologie keramiky, skla a anorganických pojiv.
Znalosti z teorie vysokoteplotních procesů.

Hanykýř V., Kutzedörfer J.: Technologie keramiky. Silikátový svaz, Vega s.r.o., Praha 2002. ISBN 80-9000860-6-3 (CS)
Hlaváč J.: Základy technologie silikátů. SNTL, Praha 1988. (CS)
Kašpar J., Přistoupil V.: Nerostné suroviny. SNTL, Praha 1954. (CS)
Konta J.: Jílové minerály Československa. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1957. (CS)
Konta J.: Keramické a sklářské suroviny. Univerzita Karlova v Praze, Praha 1982. (CS)
Kužvart M.: Ložiska nerudních surovin. Akademia, Praha 1984. (CS)