Detail předmětu

Ekologie

FCH-BC_EKAk. rok: 2025/2026

Cílem předmětu je poskytnout posluchačům všeobecné znalosti z obecné ekologie. Obsahová struktura předmětu je následující: Úvod do problematiky ekologie - obsah a cíle předmětu ekologie, členění ekologie a návaznost na jiné vědní obory; ekologická nika - definice; základní a realizovaná ekologická nika; ekologická média a ekologické faktory životního prostředí; ekologická valence a adaptace; ekologické vlastnosti půdy, vody, ovzduší (vlastnosti pedosféry, hydrosféry, atmosféry vliv na život organismů); populační ekologie - demekologie, hlavní atributy populace (natalita, mortalita, abundance, denzita, věková struktura, sexuální index); vnitrodruhové vztahy (teritorialita, kompetice, konkurence), mezidruhové vztahy; společenstvo - biocenóza, synekologie - ekologie biocenóz, vlastnosti biocenóz, klasifikace a struktura biocenóz; ekosystém - produktivita a produkce, potravní řetězce, stabilita ekosystému, důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev; biogeografie země, krajinná ekologie, biosféra, člověk a biosféra.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

4

Garant předmětu

doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí (ÚCHTOŽP)

Vstupní znalosti

Základní znalosti biologie rostlin a živočichů.

Pravidla hodnocení a ukončení předmětu

Zkouška je ve formě písemného testu sestávajícího z 16 otázek. Pro získání klasifikace v rozsahu A-E je potřeba získání alespoň polovičního počtu bodů. Každá otázka je bodována stejným počtem bodů. Při získání polovičního počtu bodů následuje ještě ústní dozkoušení.
Účast na přednáškách je doporučená, není však kontrolována.

Učební cíle

Hlavním cílem studia předmětu je osvojení si základních pojmů a definic z oblasti ekologie, získání základních znalostí o fungování ekosystému a vztazích mezi jeho základními složkami (producenti, konzumenti, destruenti - neživé prostředí) a o vlivu člověka na tento ekosystém.
Osvojení si terminologie z oblasti ekologie a znalost fungování ekosystému a provázanosti vztahů mezi jeho jednotlivými složkami umožní studentům lépe pochopit příčinné souvislousti v dalších navazujících předmětech jako je zejména chemie životního prostředí.
Zvýšení znalostí, dovedností a kompetencí studentů se projeví zejména v následujících oblastech:
1. Studenti získají základní znalosti o složkách životního prostředí a fungování ekosystému.
2. Studenti si uvědomí provázanost vztahů mezi neživými a živými složkami životního prostředí
3. Studenti budou znát základní biogeochemické cykly a uvědomí si souvislosti spojené s transportem a osudem antropogenních polutantů
4. Studenti budou schopni nabyté poznatky tvůrčím způsobem aplikovat do oblasti ochrany životního prostředí.
5. Studenti budou mít dobré teoretické základy pro další předměty zejména pro předmět environmentální chemie a technologie.

Základní literatura

Begon,M.- Harper,J.- Townsend,C: Ekologie, jedinci, populace a společenstva, Olomouc: Universita J.Palackého, 1986 - 949 s. (CS)
Laštůvka Z. & Krejčová P. 2000: Ekologie. Konvoj: Brno, 185 str. (CS)
LOSOS, B. a kol Ekologie živočichů. Praha, 1985 (CS)
Palatý, J., Paleček, J.: Základy ekologie. VŠCHT Praha, 1992 (CS)
Pelikán, J. Přehled obecné ekologie, VFU Brno, 1993. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program BKCP_AAEFCH bakalářský 1 ročník, zimní semestr, povinný
  • Program BPCP_AAEFCH bakalářský 1 ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D.

Osnova

1. Základní terminologie, ekosystém, výskyt organismů v ekosystému.
2. Organismy a prostředí, pojmy (biotop, ekotop, teritorium, stanoviště, ekologická nika).
3. Typy organismů, ekologická pravidla.
4. Ekologické faktory; abiotické, biotické, intenzita faktorů, bioindikátory - definice, klasifikace, význam.
5. Biosféra, atmosféra, pedosféra, hydrosféra – definice, vlastnosti, vztah k živým organismům.
6. Biogeochemické cykly, výměna látek mezi geosférami,
7. Populace, definice, hlavní atributy populace, vztahy mezi jedinci dané populace, vzájemné ovlivňování populace a prostředí
8. Biocenóza, synekologie - definice, hlavní charakteristiky biocenózy, potravní řetězce, trofické úrovně.
9. Vztahy mezi populacemi (symbióza, kompetice, parazitismus aj.)
10. Ekosystém, fungování ekosystému, stádia vývoje ekosystému, klimax, sukcese.
11. Antropogenní změny v koloběhu prvků (zásahy člověka do geochemického režimu Země).
12. Biogeografie, člověk a biosféra.
13. Krajinná ekologie.