čeština

Získání zručnosti a praktických zkušeností se základními úkony používanými v chemické laboratoři.

Návaznost na Základy laboratorní techniky.
Návaznost na Chemická legislativa I

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Laboratorní deník, protokoly z jednotlivých úloh, průběžné testy, laboratorní zručnost, absolvování závěrečného testu.

1. Zahájení výuky. Laboratorní řád a bezpečnost práce v chemické laboratoři. Záznamy o laboratorní práci. Laboratorní vybavení a pomůcky.
2. Vážení. Zahřívání. Práce se sklem.
3. Měření objemu kapalin. Příprava a ředění roztoků.
4. Filtrace - za normálního tlaku, za horka (nálevka pro filtraci za horka), za sníženého tlaku (nuč s fritou). Nasycený roztok, křivka rozpustnosti. Chlazení. Sušení.
5. Dekantace. Filtrace za sníženého tlaku (Büchnerova nálevka). Odpařování. Krystalizace - rušená a volná krystalizace.
6. Extrakce - kontinuální (Soxhlet), jednorázová (dělicí nálevka). Žíhání. Stanovení bodu tání. Sublimace.
7. Destilace (chladič sestupný, zpětný). Stanovení hustoty pyknometricky. Stanovení indexu lomu.
8. Stanovení koncentrace - alkalimetrie, acidimetrie (přímá a automatická byreta). Stanovení pH.
9. Příprava plynů v laboratoři - stanovení molární hmotnosti oxidu uhličitého, kvalitativní určení oxidu uhličitého.
10.-12. Frakční krystalizace směsi (oxid chromitý, borax, chlorid sodný).
Destilace kyseliny chlorovodíkové (koncentrace azeotropní směsi).
Součin rozpustnosti jodidu olovnatého.
13. Závěrečný test, zápočet.

Cílem kursu je získání praktických znalostí a laboratorní zdatnosti začínajících vysokoškoláků - chemiků.

Je třeba absolvovat všechny laboratorní úlohy. V odůvodněných případech (z důvodu lékařem potvrzené nemoci) je umožněno nahrazení v jiné studijní skupině.
Píší se průběžné testy, na konci semestru závěrečný test.

B.Kábelová a kol.: Laboratorní technika II, Vutium, Brno 1999, ISBN 80-214-1450-2 (CS)