Vyšla kniha Příběh brněnské technické chemie
U příležitosti oslav 110. výročí vznikla publikace, která novým současným pohledem nazírá na události a osobnosti spojené s rozvojem chemického vzdělávání na naší univerzitě, a to s důrazem na jeho potřebnost a propojení s rozvojem celé řady průmyslových odvětví. Kniha přináší podrobnou sondu zvláště do období počátků chemického odboru na sklonku Rakouska-Uherska, jeho rozmachu v době první Československé republiky, osudů předních odborníků v době okupace a obnovy instituce po osvobození od nacistů až do absurdního zrušení techniky v roce 1951. Dílčí téma představuje i historie brněnské německé techniky, na níž do roku 1914 působili a studovali také čeští odborníci a posluchači. Tématem publikace je rovněž nesnadná obnova fakulty po roce 1992 a její rozvoj na přelomu milénia. Knihu vydalo nakladatelství VUTIUM ve spolupráci s Fakultou chemickou. Již teď k zapůjčení a brzy i k zakoupení ve fakultní knihovně! Přečtěte si krátký rozhovor s autorem knihy Miroslavem Jeřábkem.
Toho je velmi mnoho, pokusím se vyjádřit ve zkratce: Vysoká odborná úroveň chemického odboru v době první republiky a po válce až do nesmyslného zrušení techniky v roce 1951. Netušil jsem, že v rámci odboru působilo několik specializovaných výzkumných ústavů, které úzce spolupracovaly s průmyslem – českým i německým. Mírně mě šokovala vynikající jazyková vybavenost (němčina, francouzština, angličtina) většiny profesorů, to ovšem souviselo s úrovní rakouských i prvorepublikových gymnázií a s česko‑německým jazykovým prostorem, v němž naši předkové žili. Novým zjištěním pro mě byla existence početné komunity ruských studentů chemie (emigrantů po občanské válce), kteří z vděčnosti své alma mater vydali v roce 1924 reprezentativní sborník svých odborných textů. Nevěděl jsem také o přátelství profesorů chemie s Karlem Englišem (ekonomem) a Františkem Weyrem (právníkem), osobnostmi českého veřejného života, které vyústilo v založení živé stolní společnosti (včetně jejich manželek), hudebního kvarteta, společných letních pobytů a dokonce i rozsáhlých pěších putování. Smutnou kapitolu představuje rozehnání odboru a všech odborníků stalinisty na různá pracoviště v Československu. Profesor Kallauner, kapacita evropského formátu, počátkem padesátých let nouzově přednášel ve veřejné jídelně a v kinosále. Také jsem neměl vůbec žádné povědomí o obtížném obnovování fakulty po roce 1989, myslel jsem si, že šlo o hladký proces. Fakulta chemická má za sebou poměrně dobrodružné dějiny.
Ano, určitě. U některých témat se další výzkum přímo nabízí. Zejména se jedná o už uvedenou spolupráci odboru a jeho špičkových výzkumných ústavů - Výzkumné stanice pro průmysl tukový (1920), Výzkumného ústavu pro průmysl koželužský (1921), Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického (1922) a Státního výzkumného ústavu silikátového (1923) – s československým průmyslem. Málo známá je i činnost některých pracovníků a absolventů odboru v době nacistické okupace. Mám na mysli jejich odbojovou činnost a také práci v tajném výzkumném ústavu koncernu Baťa ve Zlíně. Speciální tematiku představuje činnost chemického odboru brněnské německé techniky, jenž měl do vypuknutí první světové války také vysokou úroveň – preferovaná technika vznikla roku 1873, přičemž vycházela z předcházejícího původně německo‑českého technického učiliště (1849).
Jak celou svou práci hodnotíte? Myslíte si, že kniha má potenciál oslovit i širší čtenářské publikum na VUT nebo v řadách brněnské veřejnosti?
Práce to byla velmi krásná, skutečně! A ano, jsem o tom přesvědčen, a to i pro perfektní součinnost celé skupiny, která se na vytvoření publikace podílela. Domnívám se, že knihu si mohou přečíst zájemci o technické chemické vzdělávání a moderní dějiny v celé naší republice.
Mgr. Miroslav Jeřábek, Ph.D. (1971)
Pracuje na VUT v Brně a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zabývá se českými a středoevropskými kulturními, politickými a ekonomickými dějinami ve 20. století. Autor knih Za silnou střední Evropu: středoevropské hnutí mezi Budapeští, Vídní a Brnem v letech 1925-1939 (2008) a Bonviván Bohuslav Kilian: životní příběh právníka, vydavatele společensko‑uměleckých revue a strýce Bohumila Hrabala (2018). Spoluautor knih Osobnosti Lidových novin (2014) a Brno v proměnách staletí (2015).
Koupit knihu
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.fch.vut.cz/f96620/d217018 |